Švédsko
Historie žvýkacího tabáku
Rok, kdy lidstvo začalo přesně používat tabák, není znám, ale první zmínky máme o Evropanech, kteří přišli s touto rostlinou do kontaktu. Respektive prvním z nich byl Kryštof Kolumbus, který přistál na pobřeží ostrova Haiti v Karibiku v říjnu roku 1942. Jak on tak i jeho muži byli po příchodu na břeh ostrova uvítáni místními domorodci, kteří je poctili svými dary včetně sušených tabákových listů, které místní považovali za nemírně vzácné. V roce 1947, se mnich Ramon Pane připojil ke Kolumbovi při jeho druhé cestě do Nového světa. Zde se mnich poprvé setkal s jednoduchou formou žvýkacího tabáku. Respektive s první formou šňupacího tabáku, když viděl místní kněží vdechovat tabákový prach přes trubku do nosu. Rostliny tabáku byly do Evropy voženy španělskými a portugalskými mořeplavci. V polovině 16. století v portugalském Lisabonu byla rostlina používána hojně pro lékařské účely. Později ji začali samotní lékaři pěstovat na svých zahradách. Věřili totiž, že tabák jakožto bylina může vyléčit syfilis nebo třeba i rakovinu.
Jean Nicot:
Jean Nicot, francouzský velvyslanec v Lisabonu, byl velmi důležitou osobou pro vývoj žvýkacího tabáku, dokonce i tak moc, že Carl von Linné použil jméno Nicot, když pojmenoval rostlinu tabáku latinsky Nicotiana tabacum. Nicot přišel poprvé do kontaktu s rostlinou tabák v Lisabonu. Byl tabák natolik okouzlen, že přivezl několik rostlin do rodné Paříže. Touto rostlinou dokonce zbavil královnu Kateřinu de Medici jejích častých bolestí hlavy. Poradil jí, jak rozdrtit listy tabák a poté inhalovat prášek nosem. Poté co královna vyslyšela jeho rady, bolesti okamžitě zmizely. Tento akt okamžitě rozpoutal obrovskou poptávku po tabák ve francouzských kruzích.
Tabák se dostává do Švédska:
V této době sloužila Paříž jako ideální model pro ostatní evropská města a netrvalo tedy dlouho a užívání tabáku se rozšířilo po celé Evropě. První zmínky o dovezení tabáku do Švédska pochází z roku 1637, o čemž nás informuje dokument o proclení tabáku z Bornea do Švédska. V 18. století se setkáváme s užívání snusu ve vyšších kruzích. V této době bylo nezbytné pro každého muže mít u sebe krabičku tabáku ze společenského hlediska. Plechovky se snusem byly chápány jako symboly elegance. Plechovky se staly jedním z nejoblíbenějších dárků a byly i honosně zdobeny zlatem a stříbrem. V roce 1700 došlo k enormnímu pěstování tabáku ve Švédsku. Především tedy Jones Alstromer začal pěstovat tabák na kolosálních plantážích. Do konce roku 1710 byl tabák pěstován ve více jak 70 švédských městech.
1600-1700 – Snuff a Švédsko
V těchto letech se stala Paříž, kde se snuff objevil, vzorem por celou Evropu. Užívání se velmi šíří – zlatý věk bezdýmého tabáku – a to hlavně ve vyšších vrstvách společnosti, dostává se i do Švédska. V 18. století se stal snuff velmi populárním společenským doplňkem, který nechyběl žádnému gentlemanovi tehdejší doby. Krabičky na snuff byly sami o sobě uměleckým dílem a často hodnotným darem. Ty nejdražší kousky byly ze zlata nebo stříbra vykládaného polodrahokamy. Zlom pro odstartování výroby snuffu byl začátek pěstování tabáku ve Švédsku asi v polovině 18. století. Na konci století se tabák pěstoval již v 70 švédských městech.
Pokles popularity snuffu
Po revoluci ve Francii je omezen vliv šlechty, která byla hlavním konzumentem snuffu. Napoleon sám byl těžký snuffer, ale po jeho éře popularita snusu klesá a jeho užívání se stává staromódním. Nastupuje doba kouření tabáku...
1800 – změny v použití tabáku:
Politický vývoj v 19. století ve Švédsku vedl k reformě užívání tabáku. Švédští farmáři zjistil, že kouření nebo šnupání tabáku při práci je obtížné a došlo vytvoření snusu, který se dával pod horní ret a uvolnil tak farmářům obě ruce, které mohli používat k práci. Zemědělci tak dávali tabák do kafemlejnků a vyráběli si tak domácí snus. Toto vedlo k započetí moderní éry žvýkacího tabáku. Více než jeden milion emigroval přes Atlantik mezi lety 1846 a 1930. S nimi přijela do Ameriky i tradice švédského snus. V jedné švédsko-americké čtvrti byl snus tak běžnou záležitostí, že začali Američané této čtvrti říkat Snus Boulevard. Tak se tedy stal žvýkací tabák jednou z charakteristik švédského lidu.
Vytvoření monopol:
Na počátku 20. století se švédská vláda ocitla v peněžní nouzi pro národní obranu a důchodové reformy, tedy rozhodla se, že peníze získají z tabáku. Vytvoření tabákového monopolu bylo uvedeno do chodu v roce 1915. V roce 1919 dosáhli rekordní úrovně se 7000 tunami prodaného tabáku toho roku. Populace Švédska v této době byla 6 milionů, tedy průměrná spotřeba na osobu byla 1,2 kg. V následujících letech se stalo užívání žvýkacího tabák o to více populární.
1970 do současnosti
V 60. Letech se snus stává ještě více populární díky vědecké zprávě, že užívání snusu v porovnání s cigaretami má velice nízkou rizikovost. V průběhu roku 2003 bylo prodáno 193 milionů plechovek se snusem. Přibližně bylo ve Švédsku během tohoto roku prodáno 6761 tun žvýkacího tabáku
Amerika
To jak se snus dostal “zpět” do Ameriky je prosté. Když asi milion Švédů emigrovalo do USA, tak si sebou přivezli i snus. Snus se stal jejich národním symbolem a poznávacím znakem v zahraničí.
1915 – 1960
Produkce snusu ve Švédsku byla sjednocena pod velké národní společnosti a stát z produkce snusu měl docela slušné zisky. Spotřeba snusu velmi rostla v roce 1919 dosáhl 7 000 tun prodaného snusu. Populace v tomto roce byla ve Švédsku 6 milionů, což znamená, že připadlo 1,2 kg na člověka, včetně kojenců. To byl vrchol snusu ve 20. století, po druhé světové válce jeho spotřeba opět klesá – přichází cigarety.
1970 – 2011
Snus přichází znovu do módy, hlavně z důvodu, že byla objevena škodlivost cigaret, snus slouží jako zdravější náhražka. Důležitým zlomem byl vznik porcovaného snusu (portion snus) – to opět zjednodušilo aplikaci a snus začaly užívat i ženy. První porcovaný snus byl vyroben v roce 1970. Od té doby je snus na pozvolném vzestupu. V roce 2003 bylo prodáno 6 761 tun v Evropě, uživatelů je ve Švédsku asi 1, 2 milionu. Evropské statistiky nejsou dostupné, protože EU uvalila na snus prohibici, tím je jeho běžný prodej nemožný. Já osobně doufám, že tady jednou budu moci připsat další kapitolu pod názvem: Snus povolen v Evropské unii.